Jsme na tom opravdu zle?
Jen pro představu, podíl osob se zkrácenou pracovní dobou je v průměru v zemích EU zhruba pětinový. Osobně ale průměrům neholduji. Podívejme se na konkrétní čísla. Západní a severské země dosahují nejlepšího skóre. Absolutní prvenství má Holandsko – polovina obyvatel pracuje na zkrácený úvazek. V závěsu, i když s velkou rezervou, jsou Rakušané (26,9 %), Němci (26,5 %), Spojené království (25,3 %), Dánsko a Švédsko se shodnými 24,6 %. Teď možná tipujete, jak je na tom Česká republika. Vzhledem k výmluvnému úvodu asi tušíte, že nic moc. Česko má s 5,5 % třetí nejmenší počet osob se zkráceným úvazkem. Hůř na tom je jen Slovensko (5,1 %) a Bulharsko (2,5 %). Data přinesl Statistický úřad EU (Eurostat) v roce 2014 a týkají se produktivního obyvatelstva ve věku 15-64 let.
Je zkrácený úvazek výhoda?
Každá mince má dvě strany. Pro ekonomicky vyspělé země, kde se odpracuje týdně méně hodin než v ostatních státech, je charakteristický nejdelší ekonomicky aktivní život. Rozdíl mezi Nizozemím a Českem je téměř 5 let. Co byste si vybrali vy? Méně hodin v práci za cenu více pracovních let nebo jste spokojeni se stávajícím systémem?
Lidé, kteří pracují v zahraničí na zkrácené úvazky, zmiňují větší chuť do práce, větší odpočatost, výkonnost a menší nemocnost. Proto jsou schopni pracovat v životě déle. Není pravda, jak se v uplynulých měsících psalo, že Švédsko zavedlo šestihodinovou pracovní dobu. Švédské organizace napříč odvětvími to v posledních dvou letech dobrovolně testují. Některé instituce ji zkrátily při ponechání stejné mzdy. Vycházely z předpokladu, že stejný objem práce zaměstnanci stihnou i za kratší čas. Léčebné sanatorium Svartedalen ale nebylo šťastně zvolený případ. Po dvou letech se vrací k původní délce. Zkrátka se jim to nevyplatilo, museli přijmout více ošetřovatelů. Na druhou stranu firmy z oblasti IT, průmyslu nebo administrativy jsou zdárným příkladem, že šestihodinovka může s klidem nahradit původní pracovní dobu při zachování stejné produktivity.
Vyplatí se krátit i u nás?
U nás, na rozdíl od ekonomicky vyspělých zemí, se zkrácený úvazek nevyplatí spíš jeho potenciálním zájemcům. Máme jedny z nejnižších mezd a ještě bychom je museli krátit? Je jasné, že se hodí jen někomu a někdy.
Převážně to jsou rodiče, hlavně ženy, na rodičovské nebo vracející se z rodičovské, zaměstnaní u zavedených společností. Pro firmy je výhodnější udržet si stávajícího vyškoleného a dobře pracujícího zaměstnance než hledat nového. Z téhož důvodu je obvykle k mání i home-office. Tyto organizace pak nabízejí také finančně zajímavou odměnu. Řadí se k nim např. ČSOB, McDonald´s a Letuška.cz.
Další skupinou jsou studenti a lidé před důchodem, kteří jsou schopni a ochotni pokračovat, i když už pak mají nárok na penzi. Firmy za ně nemusí mít adekvátní náhradu, a tak na zkrácený úvazek a slušnou mzdu rády přistoupí.
Chci zkrácený úvazek. Co můžu dělat?
Lidé mají právo na úpravu pracovní doby za určitých podmínek. V praxi o tom ale buď neví, nebo se jim dostane negativní reakce ze strany zaměstnavatele. V § 241 zákoníku práce se nařizuje zaměstnavatelům, aby přihlíželi při zařazování zaměstnanců do směn též k potřebám zaměstnanců/zaměstnankyň pečujících o děti. Pokud zaměstnanci pečující o dítě mladší 15 let (resp. také těhotné a zaměstnanci pečující sami dlouhodobě o závislou osobu) požádají o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen této žádosti vyhovět, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody. A takový důvod si zaměstnavatel, pokud chce, vždycky najde. V této věci by mohla pomoci novela zákona, jejíž návrh loni úspěšně prošel jednáním vlády. Uvidíme, kdy se dostane k příslušným komorám parlamentu, a zda projde. MPSV chce právo na zkrácený úvazek podpořit tím, že zaměstnavatel bude muset zamítnutí žádostí odůvodnit písemně. Resort předpokládá, že to většinu firem od nelegitimních výmluv odradí.
